Showing results by narrator "Pavel Soukup" in All Categories

Evropa se stále ještě těžce vzpamatovává z náporu morové epidemie, zemské stezky křižují procesí flagelantů a do čela zpustošeného Českého království se teprve před několika lety postavil král Karel IV. Martin ze Stvolna se vrací z Francie zpět do své rodné země, aby dokončil studia na nově založené pražské univerzitě. Přestože ho hlavní město, které v péči nového krále začíná vzkvétat, okouzlí, příliš dlouho se tu nezdrží. Díky lásce ke tajné urozené studentce Janě se zapléta do domácích sporů s Rožmberky a je vyslán do jižních Čech, aby si vysloužit rytířské ostruhy.

Martin ze Stvolna opouští z pověření Karla IV. s malou výpravou České země. Jeho úkolem bude získávat v zahraničí pro katedrálu svatého Víta ostatky svatých. Ani na této cestě není ochuzen o ženskou společnost -⁠ doprovází jej Johanka, stále ještě zákonná manželka třeboňského kata. Nejprve putují do Německa, kde se Martin ze Stvolna setkává s dávným přítelem a později nepřítelem na život a na smrt, Konrádem z Wormsu. Potíže s inkvizicí však způsobí, že královský vyslanec musí brzy uprchnout do Itálie.

Rytíř, skvělý trubadúr a příležitostný obchodník s vzácnými ostatky svatých Martin ze Stvolna se vrací z římské korunovační jízdy císaře Karla IV. Stane se něco, v co už ani nedoufal – podaří se mu najít manželku Johanku, kterou už dlouhou dobu považoval za mrtvou. Osvobodit ji z kláštera však není snadné. Martin ze Stvolna pochopí, že za vše, co člověk dostane, něco jiného ztrácí. Nepřátelé z rodu Rožmberků nezapomínají na staré křivdy, ale Martin ze Stvolna není bez mocných spojenců. Svou statečností si nakloní arcibiskupa Arnošta z Pardubic a získá si vděčnost císaře.

Rok v Provenci je první částí volné trilogie vonící levandulí a chutnající po těch nejvybranějších lahůdkách a nejlepším víně. Chronologicky popisuje rok jednoho Brita, který se rozhodl přestěhovat do malé vesnice v malebné francouzské oblasti Provence. S anglickým humorem v jeho nejlaskavější podobě nás autor seznamuje s radostmi i úskalími života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, které dosud znal pouze jako turista. Kniha Rok v Provenci získala řadu ocenění, například British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu.

Autor nás zavádí do půvabné polabské krajiny kolem chatové osady v Kersku, kde od poloviny šedesátých let trávil svůj volný čas. Většina literárních postav má svůj reálný předobraz v lidech z autorova prostředí a máme tak jedinečnou možnost seznámit se s jejich zvláštními zálibami i osudy. V textu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými.

Budeme svědky napínavého příběhu odehrávajícího se v Indii roku 1867. Inženýr Banks pozve plukovníka Munroa, kapitána Hooda a Francouze Mauclera na výpravu po severních částech Indie. Jako dopravní prostředek jim má sloužit obrovský ocelový slon poháněný parním strojem, původně vyrobený pro bohatého rádžu. Verne líčí v románu nejen zeměpisné a přírodní zajímavosti, ale je tu i dobrodružná zápletka – plukovník Munroe hodlá pomstít smrt své ženy.

Další příběhy Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století, zavedou českého rytíře a obchodníka s ostatky svatých opět za hranice Českého království. Když Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou, Martin ze Stvolna se pro ni ihned nedočkavě rozjede do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou však zjistí, že se Johanky zmocnil inkvizitor Konrád z Wormsu. Martin stojí před těžkou volbou – buď se vydat do rukou svého někdejšího přítele, nebo navždy ztratit svou lásku. Rozhodne se hrát o všechno, a proto se vrací do Francie.

Český rytíř Martin ze Stvolna se na útěku z avignonského vězení octne v potulné herecké tlupě. I zde je mu však v patách inkvizice, v čele se zarputilým Kondrádem z Wormsu, který ho sleduje až do sousední Itálie. Nakonec se Martinovi ze Stvolna přes nejrůznější peripetie podaří doputovat zpátky do Čech. Ještě než se stačí dostat na Pražský hrad, zaplete se do hospodské potyčky a rázem mu hrozí pronásledování nejen mocí církevní, ale i světskou. Nakonec se však přece dostává zpátky do služeb krále Karla IV., který na jeho někdejší zásluhy nezapomněl.

Jadrnci – démoni, co planou sžíravou nenávistí k lidstvu, přicházejí noc co noc v děsivé podobě a rozsévají zkázu, smrt a utrpení. Po stovky let pozvolna vyhlazují lidské plémě, které se před nimi skrývá za magickými ochranami – mocnými symboly, jejichž původ je zahalen tajemstvím. Kdysi jim lidé dokázali vzdorovat, ale démoni sílí a jejich obětí přibývá. Dokáže je někdo zastavit? O nemožné se pokusí tři mladí lidé – odvážný Arlen, démony znetvořený Rojer a bylinkářka Leesha –, kteří riskují vše v zoufalé snaze odhalit tajemství minulosti.

Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě. Vnáší jeho myšlenky do kontextu s jinou duchovní tradicí, ale ukazuje je jako univerzálně platné nezávisle na čase a místě. Tato kniha pojednává o tom, že jedním z klíčů k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama - úkol, jehož důležitosti a obtížnosti si byli od antiky vědomi i evropští myslitelé.

Od narození až po smrt, někdy smutně, jindy vesele – tak líčí spisovatel František Kožík životní osudy mistra pantomimy Kašpara Deburaua. Spisovatel se inspiroval životem velkého světového mima Jean-Baptisty Gaspara Deburaua (1796–1846), jenž si vysloužil titul největšího z pierotů. Autor popisuje Kašparovo dětství a mládí strávené v kočovné společnosti artistů, léta čekání na úspěch i dobu triumfu a uznání. V Paříži dosáhl Deburau po mnoha letech nesmírné popularity a milovali ho obyčejní diváci i kulturní elita tehdejší Francie.

Jedno z nejznámějších děl Karla Maye se odehrává v pustině Llano Estacado na pomezí Texasu a Nového Mexika. Vystupuje v něm řada známých postav Mayova Divokého západu – Vinnetou, Old Shatterhand a k potěše čtenářů i další oblíbení hrdinové jako Hobble Frank, Dlouhý Davy, Tlustý Jimi či „duch prérie“ Bloody Fox. Ti všichni bojují s padouchy, kteří kradou tyčky, jež ukazují správnou cestu pouští, a přesunují je jiným směrem, aby své oběti zahubili žízní a mohli je snadno oloupit.

Před čtvrt stoletím vyrazil autor se svou ženou Jennie na nenápadnou dovolenou do Nice a obrátilo jim to život naruby. I když zprvu to vypadalo, že nebude dovolená stát za nic, protože neustále pršelo. Před nepříznivým počasím v Anglii chtěli utéct do slíbeného ráje, a teď tohle! Rozhodli se vrátit domů, kde se překvapivě na místní poměry počasí umoudřilo. Jenže při cestě zpět se to rozhodli vzít autem přes oblast Provence a zároveň počasí se rozhodlo jim vynahradit své škaredé chování.

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však možná jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

Českého rytíře se složitou minulostí Martina ze Stvolna postaví Karel IV. do čela poselstva mířícího do Svaté země ke Kristovu hrobu. Doprovází ho jeho žena Johanka, která však po několikaletém věznění v klášteře zchřadla a její duševní rovnováha zůstává otřesena. Poselstvo putuje přes Horní Uhry až do Transylvánie, kde se však Martin s Johankou proti své vůli ocitají na útěku před spravedlostí. Zdánlivý klid naleznou ve Valašsku nedaleko hranic s Osmanskou říší.

Nejslavnější náčelník Apačů vstupuje na scénu. A s ním jeho přítel Old Shatterhand. Dva muži hájí spravedlnost a čest bílých i rudých bratrů proti všem zlosynům. Svět, kde přátelství, statečnost a touha po mírovém soužití něco znamená, přitahuje již více než století čtenáře všech generací. Zaposlouchejme se do dobrodružství mladého Vinnetoua a zamysleme se nad moudrostí jeho otce Inču-čuny i moudrého Klekí-petry. Hrdinové bez bázně a hany stojí vždy na straně práva a pravdy.

Druhá část volné trilogie vonící levandulí a chutnající po těch nevybranějších lahůdkách a nejlepším víně. Nechte se okouzlit vtipným vyprávěním o zdánlivě všedních událostech francouzského venkova, z nichž se rodí umění žít. Z každé maličkosti, kterou můžeme spolu s autorem objevovat a obdivovat, na nás dýchá pohoda a vlídný humor, ať už jde o zpívající ropuchy v St. Pantaléon, přednášku na téma pastis či sousto za soustem s labužníkem-přeborníkem.

Závěrečná část volné trilogie vonící levandulí a chutnající po těch nevybranějších lahůdkách a nejlepším víně. Znovu Provence zavádí čtenáře opět do slunné Provence mezi vinice, lány levandule, dubové lesíky a olivovníkové sady na jihu Francie. Místní starousedlíci, jakoby navzdory modernímu světu, stále ještě žijí přirozeným tempem ročních období, radují se z dobrého jídla a vína, a i když ve skutečnosti možná ani tady neexistuje ideální vesnice, přece nalezneme řadu zcela zvláštních důvodů, proč si Provence oblíbit.

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

Filozofický esej z roku 1936 spadá do posledního období literární tvorby Josefa Čapka a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence. Autor a jeho druhé já zde vedou živou rozpravu o podstatných setkáních na cestě životem: s tělem, duší, různými věky člověka, smrtí, přírodou, uměním. Se vzorem v postavě v Komenského Labyrintu světa a ráje srdce, líčí symbolickou cestu člověka a konečný obrat do vlastního nitra, "do domu srdce svého". Za vrcholný znak lidství pokládá autor svobodnou duši, nezatíženou malostí a strachem.