Mostrando resultados por autor "Vlastimil Vondruška" en Todas las categorías

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem řeší zapeklitý případ na samém jihu Čech. Z cestování přes Šumavu mají v té době všichni strach, všude nekonečné hvozdy, kam snad ještě nevkročila lidská noha. Vesnic poskrovnu, jen tu a tam pár samot. A pořádných cest pár. Není proto divu, že královská města tu bohatnou z tučných cel a mýt a tak původně Jiří Adam z Dobronína na Šumavu cestuje kvůli sporu o solné clo mezi Vimperkem a Prachaticemi.

Královského písaře Jiřího Adama z Dobronína pozve rakovnický hejtman Jindřich z Vřesovic na svatbu na hrad Krakovec. Jindřich a Jiří Adam spolu v mládí studovali a i po dlouhých letech se stále považují za důvěrné přátele, což je v nejistých časech panování krále Ferdinanda I. Habsburského vzácnost. Jindřich chce, aby se Jiří Adam trochu pobavil a po smrti manželky přišel na jiné myšlenky. Ani jeden však netuší, jak smutné rozptýlení jim svatba na Krakovci ve skutečnosti přichystá.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Vážený písař královské komory, Jiří Adam z Dobronína, se v mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejproslulejších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína se spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou vydávají po stopách bezohledného zločince.

Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále Richarda Cornwalského a za to má přislíben majestát, který mu propůjčuje rakouské a štýrské léno. Evropská diplomacie je však komplikovaná záležitost a tak Oldřich z Chlumu musí záhy poté ještě s několika dalšími významnými velmoži odjet německých Cách s tajným posláním. Jen co dorazí české poselstvo do města, je zavražděn osobní přítel Richarda Cornwalského a císařův komoří. Ze zločinu jsou obviněni čeští šlechtici v čele s Olřichem z Chlumu a uvězněni.

Do rukou královny Anny Jagelonské se dostane podivný list. V Nymburku se zřejmě odehrála vražda, místní konšelé se však do vyšetřování příliš nemají. Podle pisatelky může případ rozlousknout jen jistý vážený pan písař z Prahy, kterého předchází pověst vynikajícího vyšetřovatele. Jiří Adam z Dobronína, který je právě zavalen stohy nezáživné úřednické práce na královském dvoře, s cestou do Nymburka neváhá ani minutu. Nový případ jej zavede mezi bratrstvo chrámových zpěváků.

Čtvrtý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny Čech a Moravy za vlády Ferdinanda I Habsburského. Jiří Adam přijíždí a nabrat nové síly do vyhlášených teplických lázní, ty se však záhy stávají dějištěm záhadných vražd mladých dívek. A tak Jiřímu Adamovi nezbývá nic jiného, než se opět pustit do vyšetřování. Pomocnou ruku mu nabídne inteligentní a charismatická šlechtična Kateřina Dolanská.

"Podivná svatba na Lichnici" z detektivního cyklu Hříšní lidé Království českého Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zadní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřicha na svůj hrad Lichnice, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna. Když Oldřich na hrad dorazí, uvědomí si, že něco není v pořádku.

Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svou rodnou tvrz na Vysočině, kde si chce během Vánoc odpočinout. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá jeho stará kojná a prosí ho o pomoc, protože se ztratil její vnuk. Jiří Adam z Dobronína záhy najde jeho mrtvé tělo v opuštěném mlýně. Neodbytné vzpomínky jej začnou vtahovat zpět do doby, kdy v Dobroníně vyrůstal. Brzy dojde k dalším mordům a zdá se, že smrt hrozí i Jiřímu Adamovi.

Historická detektivka od českého mistra tohoto žánru, kde nechybí loupež, mord, láska i zrada. Podle této povídky byl v roce 2009 natočen stejnojmenný film. Oblíbený hrdina Oldřich z Chlumu, zástupce krále Přemysla II. Otakara a správce hradu Bezděz, tentokrát odjíždí z pověření svého panovníka na hrad Vartemberk. Mají se zde konat slavnostní zásnuby rytíře Beneše z Dubé a krásné Ludmily z Vartemberka, jimiž má být potvrzen mír mezi znepřátelenými šlechtickými rody. Během cesty narazí Oldřich na mrtvolu kupce, kterého přepadli a oloupili.

Hospodyně Jiřího Adama z Dobronína obdrží jako dárek knihu Manželské zrcadlo, která obsahuje různé také poučné příběhy a rady pro život vdané ženy. Sousedka Barča si spojí jeden z příběhů, které kniha popisuje, s jistou skutečnou událostí. Obě napadne, že může jít o utajený zločin. Rozárčin muž Petr Korec jim sice nápad rozmlouvá, ale nakonec se dá přemluvit a vyrazí za autorem knihy. Tím začíná řetěz podivných událostí, v nichž hrají roli temné síly, nevěra a lakota.

Během jednoho týdne zmizí na Starém Městě pražském tři pohledné mladé ženy se zlatými vlasy.Souvisí spolu tato záhadná zmizení? Tuto a mnoho dalších otázek si pokládá královský písař Jiří Adam z Dobronína, který se společně s bakalářem Petrem a jehou milou Rozárkou ujímá pátrání. V zájezdním hostinci za městskými branami narazí na stopu jedné zmizelé, mezitím však dojde k vraždě. O život přijde zlatnický tovaryš, který pomáhal se zhotovením zásnubního prstenu pro poslední ze zmizelých dívek.

Díky králi Vratislavovi se České země staly poprvé významnou silou středoevropské politiky. Dramatický příběh z druhé poloviny 11. století vypráví na základě dochovaných historických pramenů o jeho dlouhém a pohnutém živ otě. První díl sleduje osudy pětice Přemyslovců, synů knížete Břetislava, svářících se o moc v Českých zemích. Ačkoli Vratislav není prvorozený a podle vůle svého otce se stává pouhým dědicem olomouckého údělu, starší Spytihněv ho oprávněně vnímá jako soupeře.

Ludmilu z Vartemberka, manželku královského prokurátora Oldřicha z Chlumu, navštíví na hradě Bezdězu její přítelkyně Anna z Rohozce. Již delší čas ji trápí podivné sny. V pitoreskním reji se jí v jeskyni zjevuje démon a zmocňuje jejího těla. Její otec přikládá Anniny vidiny častému pití vína a povolává exorcistu. Ludmila je však přesvědčena, že Anna mluví pravdu. Začne se vyptávat v okolí Bezdězu a záhy zjistí, že něco podobného zde zažily i jiné dívky. Naštěstí se právě vrací domů její manžel Oldřich z Chlumu se svým pomocníkem panošem Otou.

Dědicové Ignáce Heřmana přijdou o Falknovskou huť, kterou získá Leopoldova bývalá snoubenka Hildegarda a ta žije pro jedinou věc – rodu Heřmanů se pomstít. Ignácovi vnukové musí čelit nejen jejím intrikám, ale i hospodářským potížím, které s sebou nese nový styl manufakturního podnikání. Tradiční obchod nahrazují dravé obchodní kompanie. Překotné změny však zároveň znamenají nové příležitosti pro všechny schopné, ženy nevyjímaje. Není proto náhodou, že sepsání pokračování rodinné kroniky se ujme mladá Johannova dcera Vilemína, která si za podpory hraběte Kinského otevře vlastní bělidlo.

Zdá se, že v už Čechách není tak bezpečno, jak bylo dříve. Lupiči na Menším Městě pražském se nebojí uchýlit i k zabíjení a ze zchudlých šlechticů se stávají lapkové. Královský písař Jiří Adam z Dobronína je povolán do kanceláře nejvyššího purkrabího Jana z Vartemberka. Důvodem je vražda velmožova syna Jindřicha, ke které došlo téže noci. Zároveň však, jak mu Jan z Vartemberka sdělí, již více jak před týdnem zmizel jeho nevlastní syn Jakub. V jeho ložnici se našel list, v němž stálo, že syn pána z Vartemberka dluží dvacet tisíc kop grošů, a pokud je za něj nezaplatí, bude to Jakuba stát život.

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína byl právě jmenován písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro. Do živelně vznikající osady se stahují horníci z druhé strany hor. Vidina rychlého zbohatnutí však přitahuje i mnohé, kteří nepřichází jen za čestnou obživou. Krátce po příjezdu Jiřího Adama dojde k vraždě šenkýře Margolda. Zdá se, že jde o banální zločin, jenže svědci hovoří o dvou démonech. Vyjde najevo, že obdobná vražda se stala před dvěma dny, kdy zemřel řeznický mistr.

Řeholníci se nepříliš zodpovědně starají o pozapomenutý klášter s panstvím, hříšní poddaní se oddávají zábavě v šenku a neplatí daně. Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s rozsáhlým panstvím původně čítajícím desítky vesnic, dnes Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným a chátrajícím. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Každý má rád své pohodlí. Čas tu plyne klidně, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, která náhle po osmdesáti letech od žádosti schvaluje povýšení jedné z vesnic na město.

Jak vypadala krajina 13. století? A kdo byli její obyvatelé? Kolika let se dožívali, na jaké nemoci trpěli? Jak spolu vycházeli čeští a němečtí kolonisté? Poznáme významné stavby na našem území a budeme sledovat počátky gotiky, zakládání měst a jejich rozkvět. Byli naši předci tak nároční na bydlení a odívání, jako jsme my? Co znamenaly chrámy pro tehdejší lidi a jaká byla jejich spiritualita? Jako úlohu přičítali vzdělání, jak se bavili a jak milovali? Na tyto i další otázky odpovídá historik Vlastimil Vondruška.