Mostrando resultados por narrador "Jan Hyhlík" en Todas las categorías

Uprostřed okázalé slavnosti na hradě Šternberku zmizí krásná paní Elška, manželka veverského purkrabího Drslava. Elška nemá zrovna pověst ctnostné manželky, takže celé události nepřikládá nikdo z hostů váhu. Jenže její manžel vyhledá Oldřicha z Chlumu a se slzami v očích ho prosí o pomoc. Domnívá se, že jeho žena byla unesena. Záhy poté je nalezen zavražděný trubadúr, který se Elšce předešlého večera dvořil.

Dobrodružný detektivní příběh se odehrává v renesanční Praze. Román vznikl podle stejnojmenné divadelní hry oblíbeného autora Vlastimila Vondrušky. Hlavními hrdiny je zdánlivě nesourodá trojice – staroměstský rychtář Jan, katovka a zběhlý student teologie. Městský kat, který se až příliš rád dívá na dno číše s vínem, se stane uprostřed noci svědkem vraždy. Pachatelem je neznámý muž v klobouku s pérem, podivnější ale je totožnost oběti – tou je kupec Pelech, který měl být před několika dny pohřben. Ještě než se stačí rychtář vydat po první stopě, dojde k další vraždám a loupeži na radnici. Naštěstí je tu rychtářův bystrý synovec Petr.

Píše se rok 1269 a Oldřich z Chlumu byl nedávno jmenován královským prokurátorem a správcem hradu Bezděz. Má čerstvě po svatbě, na líbánky však není čas. Jindřich z Donína, pán hradu Grabštejn, je chladnokrevně zavražděn a to ještě v době, kdy na jeho sídle pobývali hned tři význační šlechtici. Zdá se, že k vraždě velmože Jindřicha, který byl probodnut dýkou s hadem ve své vlastní ložnici, měli motiv všichni tři pánové. Jak s tím však souvisí vražda v johanitské komendě v Dubu?

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Na Pražském hradě došlo k neslýchanému zločinu. Přímo v úředním paláci byl jedné noci zavražděn zemský sudí Dobřej a v jeho těle byla nalezena dýka se satanskými znaky. Král Přemysl II. Otakar nemá k lidem na svém dvoře důvěru, a proto svěří vyšetřování mladému Oldřichovi z Chlumu. To se samozřejmě nelíbí zemským úředníkům, zvláště když se začne proslýchat, že král hodlá bezdězskému správci svěřit vlivný úřad. Pražský purkrabí na vlastní pěst obviní synovce zavražděného a král mladíka odsoudí k smrti.

Šestidílná kronika severočeského podnikatelského rodu Heřmanů se odehrává v období od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na konci 18. století. Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav - hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími.

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem řeší zapeklitý případ na samém jihu Čech. Z cestování přes Šumavu mají v té době všichni strach, všude nekonečné hvozdy, kam snad ještě nevkročila lidská noha. Vesnic poskrovnu, jen tu a tam pár samot. A pořádných cest pár. Není proto divu, že královská města tu bohatnou z tučných cel a mýt a tak původně Jiří Adam z Dobronína na Šumavu cestuje kvůli sporu o solné clo mezi Vimperkem a Prachaticemi.

Královského písaře Jiřího Adama z Dobronína pozve rakovnický hejtman Jindřich z Vřesovic na svatbu na hrad Krakovec. Jindřich a Jiří Adam spolu v mládí studovali a i po dlouhých letech se stále považují za důvěrné přátele, což je v nejistých časech panování krále Ferdinanda I. Habsburského vzácnost. Jindřich chce, aby se Jiří Adam trochu pobavil a po smrti manželky přišel na jiné myšlenky. Ani jeden však netuší, jak smutné rozptýlení jim svatba na Krakovci ve skutečnosti přichystá.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Vážený písař královské komory, Jiří Adam z Dobronína, se v mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejproslulejších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína se spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou vydávají po stopách bezohledného zločince.

Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále Richarda Cornwalského a za to má přislíben majestát, který mu propůjčuje rakouské a štýrské léno. Evropská diplomacie je však komplikovaná záležitost a tak Oldřich z Chlumu musí záhy poté ještě s několika dalšími významnými velmoži odjet německých Cách s tajným posláním. Jen co dorazí české poselstvo do města, je zavražděn osobní přítel Richarda Cornwalského a císařův komoří. Ze zločinu jsou obviněni čeští šlechtici v čele s Olřichem z Chlumu a uvězněni.

Do rukou královny Anny Jagelonské se dostane podivný list. V Nymburku se zřejmě odehrála vražda, místní konšelé se však do vyšetřování příliš nemají. Podle pisatelky může případ rozlousknout jen jistý vážený pan písař z Prahy, kterého předchází pověst vynikajícího vyšetřovatele. Jiří Adam z Dobronína, který je právě zavalen stohy nezáživné úřednické práce na královském dvoře, s cestou do Nymburka neváhá ani minutu. Nový případ jej zavede mezi bratrstvo chrámových zpěváků.

Čtvrtý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny Čech a Moravy za vlády Ferdinanda I Habsburského. Jiří Adam přijíždí a nabrat nové síly do vyhlášených teplických lázní, ty se však záhy stávají dějištěm záhadných vražd mladých dívek. A tak Jiřímu Adamovi nezbývá nic jiného, než se opět pustit do vyšetřování. Pomocnou ruku mu nabídne inteligentní a charismatická šlechtična Kateřina Dolanská.

"Podivná svatba na Lichnici" z detektivního cyklu Hříšní lidé Království českého Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zadní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřicha na svůj hrad Lichnice, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna. Když Oldřich na hrad dorazí, uvědomí si, že něco není v pořádku.

Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svou rodnou tvrz na Vysočině, kde si chce během Vánoc odpočinout. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá jeho stará kojná a prosí ho o pomoc, protože se ztratil její vnuk. Jiří Adam z Dobronína záhy najde jeho mrtvé tělo v opuštěném mlýně. Neodbytné vzpomínky jej začnou vtahovat zpět do doby, kdy v Dobroníně vyrůstal. Brzy dojde k dalším mordům a zdá se, že smrt hrozí i Jiřímu Adamovi.

Díky králi Vratislavovi se České země staly poprvé významnou silou středoevropské politiky. Dramatický příběh z druhé poloviny 11. století vypráví na základě dochovaných historických pramenů o jeho dlouhém a pohnutém živ otě. První díl sleduje osudy pětice Přemyslovců, synů knížete Břetislava, svářících se o moc v Českých zemích. Ačkoli Vratislav není prvorozený a podle vůle svého otce se stává pouhým dědicem olomouckého údělu, starší Spytihněv ho oprávněně vnímá jako soupeře.

Zdá se, že v už Čechách není tak bezpečno, jak bylo dříve. Lupiči na Menším Městě pražském se nebojí uchýlit i k zabíjení a ze zchudlých šlechticů se stávají lapkové. Královský písař Jiří Adam z Dobronína je povolán do kanceláře nejvyššího purkrabího Jana z Vartemberka. Důvodem je vražda velmožova syna Jindřicha, ke které došlo téže noci. Zároveň však, jak mu Jan z Vartemberka sdělí, již více jak před týdnem zmizel jeho nevlastní syn Jakub. V jeho ložnici se našel list, v němž stálo, že syn pána z Vartemberka dluží dvacet tisíc kop grošů, a pokud je za něj nezaplatí, bude to Jakuba stát život.

Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína byl právě jmenován písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro. Do živelně vznikající osady se stahují horníci z druhé strany hor. Vidina rychlého zbohatnutí však přitahuje i mnohé, kteří nepřichází jen za čestnou obživou. Krátce po příjezdu Jiřího Adama dojde k vraždě šenkýře Margolda. Zdá se, že jde o banální zločin, jenže svědci hovoří o dvou démonech. Vyjde najevo, že obdobná vražda se stala před dvěma dny, kdy zemřel řeznický mistr.

Řeholníci se nepříliš zodpovědně starají o pozapomenutý klášter s panstvím, hříšní poddaní se oddávají zábavě v šenku a neplatí daně. Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s rozsáhlým panstvím původně čítajícím desítky vesnic, dnes Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným a chátrajícím. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Každý má rád své pohodlí. Čas tu plyne klidně, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, která náhle po osmdesáti letech od žádosti schvaluje povýšení jedné z vesnic na město.